Kávovník statný
 Kávovník statný | |
|---|---|
 Listy kávovníku statného | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | kávovník (Coffea) |
| Binomické jméno | |
| Coffea canephora Pierre ex A.Froehner, 1897 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kávovník statný (Coffea canephora, syn.Coffea robusta), též známý jako kávovník robusta, je stálezelený druh z čeledi mořenovité (Rubiaceae), dorůstající 6–12 m výšky[2]. Pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo[2] a dnes se pěstuje všude v tropech a subtropech. Má tužší, mírně vlnité, eliptické, jasně zelené, až 30 cm dlouhé listy. Bílé až narůžovělé květy vyrůstají ze svazečků v úžlabí listů. Plodem je asi 1,5 cm velká peckovice obsahující 2 semena o obsahu kofeinu 1,5–3,3 %.[zdroj?] Proto se kávovník statný pěstuje jako pochutina pro výrobu kávy. I když je všeobecně rozšířený mýtus, že kvalita této kávy je nižší než u kávovníku arabského (Coffea arabica)[2] celosvětově má mnoho oblíbenců. A proto také kávovník statný zabírá podstatně nižší plochy než k. arabský.[zdroj?] Coffea canephora (robusta) je rostlina z čeledi mořenovité Rubiaceae. Z hlediska produkce kávy je druhým nejvýznamnějším druhem.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Běžně prodávaná káva v supermarketu bývá právě robusta, která patří mezi levnější a mnohdy méně kvalitní kávy. Robusta roste nižších nadmořských výškách, a to v 200–600 metrech nad mořem. Kávovník může dorůstat až 13 metrů a pro ideální pěstování vyžaduje teplejší a stabilnější klima s teplotou 24–29 °C. Jinak je ale mnohem méně náročný na pěstování než arabika. Svou první sklizeň rostliny mívají až po 2–3 letech. Netrpí tolik na různé choroby a jsou mnohem odolnější. Kávové třešinky robusty zrají také mnohem rychleji než arabika. Může za to nižší nadmořská výška.
Chuť
[editovat | editovat zdroj]Chuť robusty je naprosto nezaměnitelná a mnohdy ji ve svém šálku pozná i laik. Často má výraznou hořkou chuť a v puse i na jazyku zanechává takový zvláštní „ocásek“. Většinou je u robusty cítit i velmi silné, zemité tělo. Chemicky má totiž úplně jinou strukturu než arabika, proto také i úplně jinak chutná. Kofeinu obsahuje více než arabika, někdy to může být i dvakrát tolik.
Producenti
[editovat | editovat zdroj]Mezi největší producenty robusty patří hlavně Vietnam, pak Brazílie.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Velký rozdíl mezi arabikou a robustou je možné poznat už u samotných zrnek. Zrnko arabiky je ploché a protáhlé. Většinou má zakřivenou rýhu uprostřed zrna. Arabika má jemně zelenou barvu, výjimečně s namodralým tónem. Naproti tomu zrnko robusty je vypouklejšího a zaoblenějšího tvau. Rýha je rovná, barva zrna je bledě zelená s nahnědlým nebo našedlými odstíny. I po upražení se od sebe dají dobře rozeznat především podle tvaru.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 263.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Veselá, Petra. Kniha o kávě. Praha: Smart Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kávovník statný na Wikimedia Commons - Galerie kávovník statný na Wikimedia Commons
